Vážený pane Čechu,
nevím jaký je Váš vnitřní pocit na Vaše poslední články (a předpokládám, že je házíte za hlavu), ale moje reakce je - "čert to vem". Pište a přispívejte prosím dál, minimálně jedna osoba bude stále velmi ráda číst vaše příběhy a poznatky, včetně vaření knedlíků v umyvadle atd. Vaši kritici mají jednu výhodu, mohou Vás zkritizovat, ale to je vše, vy jdete "z kůží na trh". A setsakra, hodně Vás prosím, pište dále. Díky!

Nebo alespoň dokud to má úroveň. Tady už je, Bohu žel, pozdě.

Tragédie je článek a tragédie je to i lidská, když pan Čech nevidí to, jaký nenávistný lejna sem píše. Jak už napsali jiní - Čechoviny bývaly fajn, toto ale už prosím zastavte.

Od pana Čecha si s chutí přečtu cokoliv. Když není dlouhý článek o letadlech, tak jsem rád aspoň za krátký článek o lidech.

Článek je tak ubohý, až je téměř geniální Škoda jenom, že autor nevěnoval trochu větší pozornost Tondovi Krávovi. V porovnání se Zloprckem a Kolouškem jsme se o něm toho moc nedozvěděli.

Tím zloprckem myslíte, autore, sebe? Po přečtení Vašeho textu to tak odhaduji...

...a mam stejny nazor, ze tento dil Cechovin je (nej)slabsi. Ale na druhou stranu - ja k vanocum dostal zminovanou knizku a pri tom cteni jsem mel naprosto stejny nazor jako p. Cech. Par mych pocitu:
1) P. Krc v knize vystupuje jako mistr sveta. Nekdy mi pripada, ze sezral salamounovo h...o.
2) Opravdu temer kazda veta zacina slovem "ja".
3) Jsme mlad (rocnik 79), takze moc nedokazu posoudit, jak moc je vse v knizce pravda - ale dle meho nazoru p. Krc totalitni rezim az moc idealizuje.
4) Nejsme si jist, zda by p. Krc dosahnul sveho postaveni, kdyby nebyl komunista az za hrob (presne jak pise p. Cech) - naopak v knize napr. proverky a "politicka skoleni" zlehcuje a primo preskakuje. Jsem presvedcen, ze minimalne v tomhle bodu ma p. Cech pravdu. Navic vojenska minulost p. Krce byla urcite velke plus (a krom toho o vojacich si iluze nedelam).
5) p. Krc neumi psat a nejspis ten rukopis nikomu precist nedal - kniha je plna preklepu, jednotlive kapitoly na sebe nenavazuji, preskakuje (az) desitky let sem tam.

Precetl jsem podobnych zivotopisu hromadu (i v anglictine) a knizka od p. Krce je jednoznacne nejslabsi, co jsem kdy cetl. Cili na jednu stranu to rozpolozeni p. Cecha chapu. Na druhou stranu si p. Cech podobne stesky mohl odpustit a svoji kritiku shrnout do dvou tri vet a zbytek venovat povidani o letadlech - coz je vec, kterou umi, kdyz chce.

Jarda

Poslední Čecháčkoviny, které jsem přečetl, a které mě nutkaly psát podobné komenty jako níže uvedené, bylo tuším asi sté pokračování. Po marných pokusech naznačit autorovi/redakci, že už to není k tomu, jsem tohle vypisování se z frustrací přestal číst docela. Pro autora je možná dobré, že ze sebe ty negace nějak dostane ven, ale já nejsem autorův psychoanalytik a tudíž za čtení deníčků narcise nejsem placen. Nechci být hnusný, ale někdy prostě nestačí zrcadlo nastavit, někdy je třeba s ním fláknout po palici...

Tak, ale ta příhoda s tou letuškou pabavila, když už nic jiného....

Za to redakce platí? Doufám, že tímto Čechoviny definitivně skončily.