Dakujem vsetkym, aj tym co mi napisali cez email. Nepochybne, nieco ovela zaujimavejsieho by boli spomienky na tu dobu od nasich ceskych kolegov...
rika se to trochu jinak: kdo umi - umi, kdo neumi - cumi. A myslim, ze Karel umel. Co Ty? :-)
"Po vojenčine som začiatkom roka 1958 vstúpil do aeroklubu vo Vajnoroch. Behom toho roka som nalietal vyše 100 hodín na motorových lietadlách, spravil som skúšky na leteckého inštruktora, získal kvalifikáciu vlekára vetroňov, a získal oprávnenie lietať aj na viacmotorových lietadlách. V zimných kurzoch som začal prednášať teóriu pre začínajúcich pilótov. "
Je vidět, že sebevědomí vám tedy nechybělo. Během roku jste začal vyučovat teorii... Připadá mi to trochu jako z poučky: "Kdo to umí, ten to dělá, kdo to neumí, tak to učí, kdo neumí učit, tak učí tělocvik..."
Dávám link na diskusi o té nehodě:
link://sk.wikipedia.org/wiki/Diskusia:Sakrakopec
určitě stojí zato, ale můžete si přečíst i oficiálnější verzi nehody v podrobném článku:
link://cs.wikipedia.org/wiki/Let_TABSO_LZ101
jsou tam ovšem drobné rozdíly, nedá seasi s jistotou říci, že nehoda byla důsledkem vědomé nekázně.
naprosto brilantní, vyvážený článek, bez dalšího. Kdyby Vás někdy napadlo ještě něco k problému, bez váhání pište.
Díky za parádní počtení!
Jsem ŘLP na ACC Praha jen dva roky, tudíž "dítko odkojené radarem"; už ani papírové stripy na oblasti nepoužíváme. O to zajímavější je to pro mne čtení. Dnešní provoz se sice s tehdejším vůbec nedá porovnávat - v létě je zcela běžný denní počet pohybů řízených letů nad ČR přes 2000 - na druhou stranu současná zařízení, jež používáme, a vzdušný prostor, v jakém poskytujeme službu ŘLP, jsou na hony vzdáleny nejen stavu z 60. let, nýbrž i tomu, co bylo před pouhými deseti lety. A proto mám takováto vzpomínání rád - pomáhají nezapomenout na to, jak dobré podmínky v dnešní době máme.
Dakujem za super clanok, ako aj za pripomenutie historie.
Alebo vďaka, ako chcete :-) Pěkně napsané vzpomínky, obdivuji mimo jiné Vaše "buldočí" úsilí zlepšit kvalitu vaší práce i přes nepřízeň nadřízených. Na jedné straně tuhá kontrola, na druhé straně nebyl problém o pár kilometrů prodloužit cestu nebo vykácet vrchol kopce... myslím, že charakteristické pro socialistické poměry :-)
Celkem 11 záznamů
Klobúk dole...